Pracovní právo

Takto funguje švédské pracovní právo

Na této stánce se dočtete o tom, jak funguje pracovní právo ve Švédsku. Zde popisujeme, co platí pro minimální mzdy a o změně v zákoně o vyslání pracovníka, jež nabyla platnosti ve Švédsku po tzv. Laval-rozsudku. Zde jsou také informace o tom, co platí pro soukromé zprostředkovatele práce.

Jste pronajatý soukromým zprostředkovatelem práce

V zákoně o soukromém zprostředkování práce a pronájmu pracovních sil (zákon o zprostředkování práce) jsou ustanovení, jež se týkají personálních společností.

Ten, kdo se zabývá pronájmem pracovních sil, nesmí například požadovat, smluvit nebo přijímat odměnu od uchazečů o práci nebo pracovníků za to, že jim nabídne práci či je na ní odkáže.
Zákon o zprostředkování práce

Švédský model

Ve Švédsku jsou pravidla pro pracovní právo zakotvena v zákonech, kolektivních smlouvách a  jednotlivých pracovních smlouvách.

Některé zákony jsou donucující, jiné lze zrušit dohodou. To znamená, že v jistých jiných dohodách  a kolektivních smlouvách (smlouvy uzavřené mezi odborovými organizacemi a zaměstnavately) lze se dohodnout jinak než co praví zákon.

Ve Švédsku jsou docela běžné kolektivní smlouvy, které kryjí velkou část pracovního trhu.

V jednotlivé pracovní smlouvě jsou pracovník a zaměstnavatel smluvní strany. Pracovní smlouva může obsahovat ustanovení od zákonů po kolektivní smlouvy, jakož i další podmínky.

Kolektivní smlouva

Kolektivní smlouva je písemnou dohodou. Může obsahovat podmínky zaměstnání (například mzdu, dovolenou a pracovní dobu) a to, co bylo dohodnuto jinak mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (otázky jednání).

Kolektivní smlouva doplňuje pracovně právní zákony a může je nahradit , povoluje-li to zákon. Pouze jisté strany mohou jednat o kolektivních smlouvách. Jednotlivý zaměstnavatel to může dělat, jakož i ta organizace, v níž je zaměstnavatel členem. Avšak za vás jakožto zaměstnance může o kolektivní smlouvě jednat pouze vaše odborová organizace.

Jste-li  členem odborové organizace ve Švédsku, jste vázán kolektivní smlouvou této organizace. Ale i když nejste členem odborové organizace, má váš zaměstnavatel právo odvolat se na podmínky v kolektivní smlouvě, jež v podniku byly vyjednány.

Povinnost zachovávat pracovní smír

Dokud je platná kolektivní smlouva,  platí v podstatě povinnost zachovávat pracovní smír mezi smluvními stranami a jejich členy. To znamená, že bojová opatření, jako například stávka, nelze proti sobě použít.

Přípojná smlouva

Přípojná smlouva je smlouva mezi zaměstnavatelem, který není členem zaměstnavatelské organizace a zaměstnaneckou organizací. Smlouva není sama o sobě kolektivní, nýbrž dohodou o tom, že ustanovení v jisté kolektivní smlouvě budou platit pro zaměstnance.

Přípojné smlouvy mezi odborovými organizacemi a zahraničními podniky jsou ve Švédsku běžné.

Minimální mzda ve Švédsku

Ve Švédsku neexistuje zákon o minimálních mzdách. Stát rovněž nekontroluje, že mzdové podmínky jsou dodržovány.

Ve Švédsku se rozhoduje o minimálních mzdách v různých kolektivních smlouvách. Různá odvětví mohou mít různé kolektivní smlouvy. Za obsah smluv a za to, že tyto jsou dodržovány, odpovídají  společně organizace, jež rozhodly o kolektivní smlouvě. Toto platí i o mzdách.

To jsou tedy odborové organizace, které  jednají se zaměstnavatelem a zaměstnavatelskými organizacemi o tom, jaké minimální mzdy budou platit pro určitou branži. A tudíž je také úlohou těchto organizací dohlížet na to, že podmínky kolektivní smlouvy jsou plněny.

Minimální mzda pro vyslané pracovníky

Jelikož neexistují žádné švédské zákony pojednávající o minimální mzdě, neexistuje ani zvláštní mzdová úroveň automaticky platná pro vás.
Minimální mzdy jsou zakotveny ve švédských kolektivní smlouvách, jejichž obsah se liší od branže k branži.

Je tedy úlohou švédských zaměstnaneckých organizací vyjednávat se zaměstnavateli vysílajícími pracovníky a podepsat s nimi  švédskou kolektivní smlouvu pro ně.
Zahraniční podniky se mohou pochopitelně stát členy švédských  zaměstnavatelských organizací a tak být vázány švédskou kolektivní smlouvou.

Zaměstnanecká organizace nesmí sáhnou k bojovým opatřením za účelem uzavření švédské kolektivní smlouvy, jestli  zaměstnavatel může prokázat,  že pro pracovníky již platí podmínky, jež jsou přinejmenším stejně dobré jako ty v centrální švédské oborové smlouvě.

Jaká je vaše minimální mzda?

Máte-li dotazy k tomu, jaká nebo jaké kolektivní smlouvy a jaká minimální mzda platí  v určitém odvětví, můžete se obrátit na  zaměstnavatelské nebo zaměstnanecké organizace.

Zaměstnavatelské a zaměstnanecké organizace

Můžete se také obrátit na Úřad pro pracovní prostředí.

Bojová opatření při vyslání

Po rozsudku Evropského soudního dvoru, tzv. Laval-rozsudku, bylo provedeno několik změn v ustanoveních týkajících se vyslání. Od 15. dubna 2010 platí, že:

• odborové organizace mají jiné možnosti použít bojová opatření proti vysílajícím zaměstnavatelům.
• strany kolektivní smlouvy musejí informovat Úřad pro pracovní prostředí  o podmínkách platných při vyslání ve svých kolektivních smlouvách

Nový paragraf 5 a v zákoně o vyslání byl zahrnut po Laval-rozsudku. Ten ukazuje, kdy je povoleno použít bojová opatření proti vysílajícím zaměstnavatelům.

Organizace mohou použít bojová opatření proti zaměstnavateli, jde-li dosažení kolektivní smlouvy pro vyslané pracovníky. K tomu, aby bylo možno  použít bojová opatření, musí se jednat o

• minimální podmínky platné v centrální švédské oborové smlouvě (smlouva, jež všobecně platí po celé zemi pro určitou branži).
• podmínky týkající se dovolené, pracovní doby, mzdy apod.
• že podmínky v kolektivní smlouvě jsou lepší než to, co už platí  podle švédského zákona.

Zaměstnanecká organizace nesmí sáhnou k bojovým opatřením za účelem uzavření švédské kolektivní smlouvy, jestli  zaměstnavatel může prokázat,  že pro pracovníky již platí podmínky, jež jsou přinejmenším stejně dobré jako ty ve centrální švédské oborové smlouvě.